Co nám říkají Archandělé?

Dnes jsem si vytáhla z karet Archandělů jednu, která mě měla trochu navést k tomu, proč procházím tím čím procházím. A kam se mám nasměrovat. Otočila jsem kartu Archanděl Camael a musela se pousmát. Moje intuice nezklamala. Vždy karty vytahuji intuitivně, podívám se na hromádku, kterou rozložím do vějíře a sáhnu po té, která na mě "svítí" nejvýrazněji.
 Řeším vnitřní rozpor. Jelikož jsem duchovně založený člověk, s povahou klidného tolerantního člověka, mám ráda, když všechno plyne v pohodě a já si mohu hloubat v hlubinách své duše, objevovat zákoutí měho vnitřního já a nerozptylovat se vnější negativní energií. Taková já, jsem se dostala do vedoucí pozice a můj tolerantní, mírumilovný přístup nefunguje. Nedaří se a já jsem v rozporu jestli světlo ducha nebo temno materiálna. Prosím o pomoc Archanděly a přišel Camael.
Posel hovořící jasnou řečí.
 Já jsem Archanděl Camael! JSEM NEBESKÝ POSEL TEMNOTY. TÉ TEMNOTY, KTERÁ TI MÁ UKÁZAT CESTU KE SVĚTLU. NEODMÍTEJ SE POSTAVIT ČELEM KE SVÉ TEMNÉ STRÁNCE. NEODMÍTEJ SE POSUNOUT BLÍŽ KE SVĚTLU, SKRZE SVOJI TEMNOU STRÁNKU. NEBOJ SE, ŽE ZAPADNEŠ DO BLÁTA A PRACHU. NEBOJ SE, ŽE NEPOVSTANEŠ. PŘIJMI SVOU TEMNOU STRANU, ABY JSI JÍ MOHLA PROMĚNIT VE SVĚTLO. POHYBUJI SE NA HRANĚ, UMÍM BALANCOVAT A JSEM TU PROTO, ABYCH TI POMOHL PŘEJÍT Z TEMNA DO SVĚTLA. BUDEŠ-LI CHTÍT. A PŘIJMEŠ-LI MOU POMOC.
Nic jasnějšího nám Archanděl Camael říct nemohl. Zdánlivě negativní karta, ale božství není negativní. I z toho zlého, může vzejít něco pozitivního. Něco co nás nakopne a posune. Co nás probudí a přivede zpět k sobě, k vnímání sebe sama, rozlišování, co jsem já a co už je jen berlička pro život na zemi. Ruku v ruce můžeme překonat nástrahy a bez hany a bázně jít s hlavou vztyčenou dál. Vždyť co jiného život je, než souboj mezi temnotou a světlem.
Buďme silní, vstřícní a pevní ve svých postojích. Dokažme prosadit svou vlastní přirozenost, na úkor posměchu a nepřejícnosti škarohlídů. Nemá totiž nad námi moc nikdo jiný, než my sami. Uvědomme si to!

Něco se děje...

Přišel propad,tak jako každý rok....dějí se divné věci,které vyvrcholili zlomeným malíčkem na noze. Co se mi to tělo,vyšší moci a život snaží říct? Proč já stále cítím,že se něco děje,ale neumím to poselství rozluštit....I když možná pomalu začínám....
  Mám hodnou kolegyni,co se se mnou často o něco dělí.Nabídne mi bombon a já si vezmu jeden,abych neurazila a zároveň jí neužírala...vždycky mi vynadá a nasype plnou hrst...směje se mi,že jsem hrozná upejpavka....a v tom ke mně přišla myšlenka,poselství,které mi poslal někdo z hůry...

 "Neboj se přijímat od druhých. Neodmítej jejich nabídku. Dokud se nenaučíš přijímat od druhých aniž by sis to vyčítala,tak nikdy nebudeš nic mít. Dokud nebudeš zisk brát jako samozřejmost,jako součást života,tak nikdy nepřijde bohatství.Budeš se stále mlít v kruhu problémů a nedostatků. Stejně tak neodmítej pomoc a neboj se o pomoc si říct. Nemůže přijít pomoc odnikud,když jí podvědomě odmítáš a bojíš se jí přijmout. Ale v první řadě se zbav strachu...přestaň se bát. Když se bojíš,sevřeš svojí duši do neprodyšného obalu a nepronikne k tobě světlo,naděje a pomoc. Bojíš se strachu,který vzniká v tvé hlavě a vytváříš cestičky,aby se obavy naplnily. Pak si říkáš,že jsi to věděla. Bodejť bys nevěděla,když tvůj myšlenkový kolotoč podvědomí říká,jak špatné všechno má být. Změň své myšlení,svůj přístup a své očekávání. Změň a pochop podstatu svého život."

Zanedlouho poté jsem propadla těžkému negativismu a proplakala řádků dní nad svým neutěšeným životem. Začala jsem se modlit,že potřebuju peníze....získala jsem je....že potřebuju ušetřit peníze za benzin....ušetřila jsem je (pohmoždila jsem si nohu a nejela do práce)....že si potřebuji odpočinout....odpočívám (s malíčkem)...myšlenky přišly,řešení se našlo,ale není ideální ani jedno....půjčka od přátel a zranění, nejsou tím správným způsobem realizace svých přání....vnitřní změna prostě přijít musí,jinak se nezmění nic zásadně.

PRACUJ,USMÍVEJ SE A O VŠEM MYSLI POZITIVNĚ!