Co se mi honí hlavou

Každý den vstávám s hrůzou co mne ten den čeká a každý večer uléhám s obavami,jestli příští dny zvládnu vše,před co jsem a budu postavena. Chybami se člověk učí a já se učím čím dál víc a čím dál razantněji. za X let jsem nasekala tolik chyb,které se mi vrací,jako bumerang a já začínám být zoufalá a přemýšlím,jak z toho ven. Každý den chodím do práce s myšlenkou na to,aby už bylo po šichtě a já mohla jet zase domů, abych se zase v klidu mohla ponořit do myšlení na to,jak zvládnu své problémy. přemýšlím,kladu si otázky a tiše trpím tím,že si nevím rady. Kudy z toho všeho ven. Čtu články o pozitivním myšlení, o budování svého ducha a duchovního života.Vším jsem nadšena,v mnoha věcech se vidím,mnohým se udržuji při životě a ..... nic se nemění. Kladu si tedy otázku,co dělám špatně,co mám udělat,aby to bylo správně a jak se dopracovat k duševnímu,duchovnímu i finančnímu klidu , jistotě a pohodě? Pořád si říkám...až zaplatím tohle...až vydělám tolik...až se zbavím tohohle a tamtoho....ale já vím,že musím změnit něco teď hned. Musím udělat něco hned,nebo se zblázním, nebo vnitřně zabiju. Život mi utíká,plyne a já stárnu.Mé tělo,mysl,duše...všechno stárne a můj život se stále nemění. Stále nejsem bohatá,stále jsem melancholická a stále se utápím v problémech a starostech. za posledních pár let jsem skutečně hodně zešedivěla,cítím se prázdná,nevyužitá,nebohatá vnitřně i finančně. Jak si potom můžu myslet,že vně budu žít jinak? Ano, musím změnit sebe a pak se změní vše okolo mě. Ano,je to velmi těžké,velmi náročné...vždy´t musím přeprogramovat celý svůj kompjůtr,aby mohl fungovat jinak a správně. Abych přitáhla do života to,co chci,aby v mém životě bylo. Je rok 2012..blížíme se ke konci,žádný skutečný konec nebude,ale tu transformaci cítím. Všechny problémy světa se znásobily,zesílily. lidské osudy jsou kumulací "dobrého vs zlého". Bojujeme o přežití a hledáme cesty,jak to všechno zvládneme. Přes všechnu tu svou vnitřní "chudobu" si mnohokrát během dne říkám,že všechno zvládneme,že bude lépe a že na nejhorší scénáře nedojde. Skutečně tomu věřím. Což si myslím,že je naděje pro to,aby se až přijde zlom, můj život ubíral směrem nahoru a nikoliv dolů.Každý den myslím na Boha a anděly,kteří mě a všechny ostatní hlídají a vedou naše kroky tam,kam sami chceme. Pomáhají a radí,když o to stojíme. Už mnohokrát se stal v okamžicích krize zázrak a změnilo se něco,co jsem změnit potřebovala. Jsem nesmírně vděčná za to,že mám sílu svůj život ovládat a myšlenku pro to,co v životě vlastně chci. Cítím se bídně,brečím a psychicky se hroutím,protože se cítím téměř na dně,ale síla Víry,kterou v sobě mám, mě pozdvihne a připomene mi,že se nemám vzdávat. Mé sny se splní,můj život se zlepší a já dokážu vše co si usmyslím. A dokážeme to všichni budeme-li chtít. jen se nesmíme vzdávat, i když to vypadá kolem nás velmi zle. Mějme Víru!